Rozsáhlé požáry nejdříve v nedostupných oblastech Sibiře a následně v Amazonii mě velmi zasáhly. Nejdříve jsem vůbec neměla sílu to sledovat. Emočně jsem se odpojila, protože pocity, které jsem prožívala, šly až na dřeň.
Bezmoc. Beznaděj. Strach o budoucnost planety. Strach o budoucnost mých dětí. Strach o život jako takový. Kolik živočišných a rostlinných druhů nenávratně zmizí z našeho jedinečného modrozeleného drahokamu, kvůli naší bezohlednosti a hamižnosti?
Nechtěla jsem to cítit, nemohla jsem tu tíhu unést. Věřím, že podobné pocity zažívalo a zažívá mnoho z vás.
Prostřední dcera onemocněla horečkou, na těle jí vyskákaly obrovské rudé mapy. Diagnóza byla jasná. Spála. A najednou mi to došlo. Že před tím neuteču. Že se není kam schovat. A hlavně, že tím nikomu neprospěju. Sobě, ani planetě.
Tak jsem se do toho ponořila. Protože věřím, že vnější je odrazem vnitřního. Věřím, že nemoc, která dcerku postihla přišla proto, aby mi ukázala, že nemá smysl strkat hlavu do písku.
Že nyní je důležitější než kdykoli dřív zaměřit se na kvalitu důvěry, lásky a naděje. Nejednat ze strachu, nešířit kolem sebe paniku, bezmoc a beznaděj.
Všichni jsme součástí většího celku. Každý z nás má své jedinečné dary, kterými může přispět společenství a manifestovat svou lidskost.
Je úžasné, kolik lidí se angažuje a spojuje v nejrůznějších udržitelných projektech, kolik z nás je ochotno se omezit, podporuje nejrůznější organizace, zapojuje se do komunitního dění apod.
To je velká věc a je potřeba i nadále pokračovat, angažovat se na různých úrovních. O čem se ale tolik nemluví, je náš mindset, ze kterého toto chování vychází. Zamyslete se nad tím, až si budete dávat do kabelky látkovou tašku na nákup.
Děláte to ze strachu o budoucnost nebo z lásky? Vnímám, že je velmi důležité začít zpracovávat svoje strachy. Především strach ze smrti. Protože kolektivní prožívání strachu o budoucnost je velmi mocná projekce.
Víte jak funguje zákon přitažlivosti. Je jako vesmírný bumerang. Pomyslíte, pocítíte a bumerang se vám vrátí s tím, co jste vyslali a ještě s něčím navíc. Síla emocí, které vysílá do okolního prostoru elektromagnetické pole našeho srdce je:
- až 60x silnější než EEG (elektrický signál mozku).
- až 5000x silnější než elektromagnetické pole mozku.
Aktuální dění a události nás volají, aby si každý z nás sám za sebe začal zpracovávat pocity beznaděje, bezmoci a strachu.
Nejsme oběti. Jsme tvůrci. Tvůrci našeho života. Nemůže ovlivnit problémy na globální úrovni. Ale na lokální ano. Každý z nás může ovlivnit svůj malý vesmír. Sám sebe, svou rodinu, své přátele, spolupracovníky, všechny, kdo budou ochotně naslouchat.
A časem se z naší aktivity na úrovni jednotlivce může stát aktivita dalece přesahující naší sociální bublinu. Již se to v minulosti stalo. Proti válce ve Vietnamu taky na začátku neprotestovali tisíce lidí a tato občanská iniciativa a její poselství „Make love not war“, se stalo hnutím za celosvětový mír.
Nevěřím na náhody. Žijeme tady a teď, v této době. A to, že tu právě teď jsme má jistě svůj dobrý důvod. Prošla jsem si emocionálním odpojením, protože jsem se nechtěla potkat se svou temnotou a hlubokou bolestí.
Ale někde tam uvnitř jsem našla místo, kde se rodí světlo. Každý máme to místo v sobě. A Velká matka teď kromě praktické pomoci potřebuje, abychom v sobě zažehli světelný paprsek víry, lásky a naděje.
A abychom ho začali šířit. Abychom se spojili na úrovni srdcí a začali tkát kolem naší drahé Matky světelnou síť vědomé lásky, podpory, úcty a soucitu.
PS: Denně teď poslouchám meditaci Terezy Kramerové Láska pro planetu zemi. Věnujte Velké matce kromě vědomého láskyplného doteku i 15 min svého času. Je to investice, která se vyplatí. Meditace je zdarma a stáhnout si jí můžete tady.
